Kanada je federací deseti provincií a tří spolkových teritorií,
parlamentní konstituční monarchií. Sama sebe definuje jako zemi dvoujazyčnou
(oficiální jazyky jsou angličtina a francouzština) a multikulturní. Z
průmyslového hlediska jde o technicky vyspělou zemi disponující rozsáhlými
přírodními a nerostnými zdroji. Země má úzké politické a ekonomické
vztahy s USA, s níž má dlouhou vojensky nestřeženou hranici. Jediným dalším
státem, u něhož lze smysluplně mluvit o hranici s Kanadou, je Dánsko, od jehož
závislého území - Grónska oddělují kanadské arktické ostrovy jen úzké průlivy. Kanadské území zahrnuje severní část Severní Ameriky. Na
severu k němu patří řada arktických ostrovů zasahující až k Severnímu ledovému
oceánu. Na severovýchodě jsou tyto ostrovy úzkými průlivy odděleny od dánského
Grónska. Kanada reklamuje od roku 1925 své právo na část Arktidy mezi 60 a 141° západní délky, tyto
nároky však neuznávají všechny státy. Na východě je pobřeží Atlantiku, na jihu
dlouhá hranice s USA (postupně od východu jde o státy Maine, New Hampshire,
Vermont, New York, Pensylvánie, Ohio, Michigan, Wisconsin, Minnesota, Severní
Dakota, Montana, Idaho a Washington) a na západě pacifické pobřeží a dlouhá
hranice s americkým státem Aljaška. Od New Yorku po Minnesotu tvoří hranici s
USA systém Velkých jezer a s ním související řeky. Hustota osídlení kanadského území je 3,26 obyvatel/km²
(jedna z nejnižších na světě), ale rozmístění obyvatelstva je velmi
nerovnoměrné. Většina obyvatel je soustředěna v jižní a východní části země,
zejména ve 160 km dlouhém pásu okolo amerických hranic a v koridoru
Québec-Winsdor. Nejsevernějším trvale osídleným místem Kanady (a světa) je CFS
Alert (stanice kanadských sil Alert) na severním výběžku Ellesmerova ostrova,
450 námořních mil od severního pólu.
Středo-severní část Kanady tvoří tzv. Kanadský štít, který
obklopuje Hudsonův záliv. Jde o oblast skal odřených předchozí činností
ledovců. Je zde jen slabá vrstva půdy (pokud vůbec), bohatě minerálů a řada
jezer a řek. Celkově je Kanada zemí s největším počtem jezer na světě a v
těchto jezerech se nachází též největší světová zásoba sladké povrchové vody.
Ve východní části Kanady ústí řeka sv. Vavřince do Atlantiku
největším nálevkovitým ústím na světě. V podstatě za ně lze považovat celý
záliv sv. Vavřince. Na konci zálivu leží ostrov Newfoundland. Jižně od zálivu a
poloostrova Gaspé leží tzv. Přímořské nebo Pobřežní provincie. Faktem je, že
tento název by se dal teoreticky použít pro každou provincii vyjma Alberty a
Saskatchewanu, ovšem označují se tak zpravidla pouze tyto tři, které nemají
žádné hluboké vnitrozemí. Nový Brunšvik a Nové Skotsko jsou zde rozděleny
zálivem Fundy, který je známý vysokým rozpětím mezi přílivem a odlivem.
Střed Kanady je z klimatického i tranzitního hlediska silně
ovlivněn na severu hluboko do severoamerické pevniny se vlamujícím Hudsonovým
zálivem a Jamesovou zátokou, na jihu systémem Velkých jezer. Na západě se pak
nacházejí jednak prérie se třemi tzv. Prérijními provinciemi, které Skalisté
hory odtínají od jediné "pacifické" provincie, Britské Kolumbie.
Z vegetačního a klimatického hlediska přechází arktické
území ledových pouští přes tundru a severský jehličnatý les až k prériím a
smíšeným a listnatým lesům mírného pásu na jihu. Velká jezera pak stabilizují
přilehlá území tak, že tam mrzne jen málo a na některých místech se díky
příznivým mikroklimatickým podmínkám dají pěstovat i různé subtropické až
tropické rostliny (např. oblast Niagarského poloostrova).
