Eifellova věž
Eiffelova věž (Tour Eiffel) je 300 metrů vysoká železná rozhledna, symbol Paříže. Byla postavena v r. 1889 podle projektu A. G. Eiffela k příležitosti Světové výstavy v Paříži v r. 1890 a musel čelit ostrým výpadům estetiků 19. st. Guy de Maupassant ji nazval "černým, obludným továrním komínem a ďábelským podnikem kotláře, posedlého velikášstvím". Až do r. 1931 byla nejvyšší stavbou na světě. Věž má tři patra, 1. ve výšce 57 m, kam vede 345 schodů, 2. ve výšce 125 m, kam vede 359 schodů, a 3. ve výšce 274 metrů. V každém ze čtyř pilířů je schodiště a výtah, na ten se čekají dlouhé fronty a po schodech se do jedné třetiny výšky dostanete asi za hodinu, pokud ovšem nezkolabujete cestou.
Notre Dame
Stavba, která je považována za nejkrásnější ukázku středověkého stavitelství ve městě. Stojí na místě, které 2 000 let slouží náboženským kultům. Stavba začala již v r. 1163 a podle původních plánů byla z největší části dokončena kolem r. 1345. Toto dílo je významným mezníkem ve vývoji francouzské gotické architektury, posledním z raně gotických církevních staveb. Ještě před svým dokončením se katedrála stávala místem důležitých náboženských a politických událostí.
V jižním křídle transeptu je pozoruhodný portál sv. Štěpána, po sochařské stránce nejbohatší katedrální portál. Tympanon zobrazuje život a ukamenování arcijáhna Štěpána, jemuž byl zasvěcen kostel nacházející se na místě dnešní katedrály. Obě věže hlavního průčelí jsou přístupné pro návštěvníky a umožňují tak prohlídku některých slavných soch a chrličů, horních partií kostela a střechy. Jižní věž nese známého Emmanuela, 13 t těžký zvon s mimořádně krásným zvukem.
Louvre
Je největším palácovým komplexem na světě. Nejstarší část Louvru je pod nádvořím Cour careé: jsou tu základy původní pevnosti, zbudované v prvních letech 13. st. králem Filipem Augustem.Ve 14. st. byl hrad proměněn dočasně v rezidenci, ale trvalým sídlem francouzských králů se Louvre nestal. Za Františka I. byl Cour careé přestavován na renesanční sídlo. V pol. 16. st. vdova po Jindřichovi II, Kateřina Medicejská, dala postavit 500 metrů od Louvru palác Touileries, který byl později spojen se starým Louvrem třemi galeriemi.
V l. 1680-1750 byl Louvre opuštěn a chátral, takže se uvažovalo o demolici nejstarších částí. Za císaře Napoleona však nastal obrat. Na oslavu vítězství nad Rakouskem byl postaven vítězný oblouk a byla započata rozsáhlá rekonstrukce, která pokračovala až do doby Napoleona III., kdy byl vlastně Louvre dostavěn. Sbírky obrazů začal v Louvru umisťovat král František I. Další panovníci sbírky rozšiřovali. Rozhodnutím konventu v r. 1793 byly zpřístupněny veřejnosti. Císař Napoleon je rozhojnil kořistí z poražených států, část však byla po jeho pádu vrácena. Plány modernizace a rozšíření Louvru byly poprvé načrtnuty v r. 1981. Ministerstvo financí se mělo přestěhovat z Richelieova křídla jinam a muzeum mělo dostat nový hlavní vchod, který navrhl v r. 1989 americký architekt čínského původu I. M. Pei: Grande Pyramide, vysokou 21 m a širokou u základny 33 m. Ta zároveň slouží jako výchozí bod pro návštěvníky muzea.
Čtvrť La Défense
Je pojmenována podle památníku obrany Paříže z r.1871 od sochaře Barraise. Výstavba této oživené obchodní čtvrti podle zcela nové koncepce byla pozoruhodným a odvážným počinem poválečné francouzské architektury. Výstavba začala v r. 1958 na ploše přibližně 800 ha. Aby se zabránilo přetěžování dopravy, je La Défense obrovskou pěší zónou na betonové desce o délce 1200 metrů, která terasovitě vede až k Seině. Nejvyšší z mrakodrapů v Défense má 45 podlaží. Je zde 47 budov, ve kterých sídlí více než 400 společností.
Sacré-Couer
Pohled ve dne ze schodů katedrály není příliš romantický a představuje Paříž spíše jako průmyslové velkoměsto, ale v noci se naskýtá krásný pohled na moře barevných světel. Nahoru na kopuli Sacré-Couer vede 237 schodů.