Oblast dnešní Vídně byla osídlena již v mladé době kamenné. Kolem přelomu letopočtu bylo území dobyto Římany, kteří zde vybudovali vojenský tábor s přilehlým městem. Město neslo jméno Vindobona a jeho úkolem byla obrana severní hranice říše před germánskými kmeny. Římané opustili město v 5. století, ale osídlení v místě nikdy zcela nezaniklo a ve středověku bylo na římských základech obnoveno opět do podoby města. Roku 1155 se stala Vídeň hlavním městem Rakous. Za vlády prvních Habsburků se Vídeň jako jejich sídelní město stala na čas centrem říše, které se však po nástupu Lucemburků přesunulo do Prahy. Roku 1365 zde byla založena třetí nejstarší univerzita.
Druhá polovina 19. a počátek 20. století byla poznamenána bouřlivým rozvojem města. Na místě hradeb vznikla rozsáhlá okružní třída lemovaná veřejnými budovami - Ringstraße, nově byla přestavěna podstatná část města a dřívější předměstí se propojila s vnitřním městem. Před první světovou válkou přesáhl počet obyvatel města dva miliony a Vídeň tak byla čtvrtým největším městem na světě. Velkou ranou však pro město byl rozpad Rakousko-Uherska v roce 1918. Roku 1921 se pak Vídeň stala samostatnou spolkovou zemí. Rakousko bylo do roku 1945 připojeno k Německu a Vídeň ztratila pozici hlavního města. Po skončení války bylo město rozděleno na čtyři okupační zóny a SSSR, USA, Francie a Velká Británie spravovaly Vídeň deset let. Od 70. let zažívá město prudký rozvoj, díky rakouské neutralitě se stalo sídlem mnoha mezinárodních organizací jako jsou IAEA, OPEC nebo OBSE.
Bohaté historii města odpovídá i počet historických památek. Za jednu z největších turistických atrakcí je považován císařský letní palác Schönbrunn doplněný přepychovou zahradou. Centru města dominuje majestátní katedrála Stephansdom, kde lze nalézt hned několik stavebních stylů. Od původního pozdně románského kostela ze 13. století přes vlivy gotiky až po barokní přestavbu. Koncem 2. světové války však byla katedrála těžce poškozena a renovace trvala až do roku 1952.
Další dominantou starého města je sídelní hrad Habsburků Hofburg, který vznikal od 13. století až do počátku 20. století. Jeho hlavními součástmi je Švýcarský dvůr, Leopoldinský trakt, Amalienburk a Trakt říšské kanceláře, Michalský trakt s monumentální bránou a Nový Hofburk, dnes sídlí Rakouská národní knihovna. Napojen na Hofburg je i dům, kde má své pracoviště prezident Rakouska. Architektonickým skvostem je Karlskirche, pro který je typický monumentální barokní styl inspirovaný řeckými a orientálními vzory - věže po stranách napodobují Traianův sloup z Říma, ale také muslimské minarety. Dvě vstupní brány po obou stranách zase připomínají čínský pavilon.
Milovníci soudobé architektury si zase jistě nenechají ujít návštěvu slavných Hundertwasserhaus. Jde o obytný komplex domů budovaný v letech 1983 až 1986, který svou originalitou boří všechny konvence. Mariahilfer Strasse zase představuje výkladní skříní města, na které najdeme nepřeberné množství obchodů, obchůdků i krámečků. Jednou z nejznámějších turistických atrakcí je velký zábavní park Prátr, ve kterém se nalézá obří kolo, z něhož se návštěvníkům naskýtá nádherný výhled na centrální část města a Dunaj.
